Zbelítov čp. 8

„Kotrbů statek“

čp.8   Jeden z nejstarších gruntů ve Zbelítově, na kterém po celá staletí hospodařil rod Kotrbů. Podle soupisu v zemských deskách, uložených v Národním archivu v Praze, byl prvním majitelem toho jména na čp. 8 Martin Kotrba z Květova, který koupil grunt od urozené paní Aleny Chrtové ze Svárova a jejího manžela pana Hynka v roce 1580 za cenu 159 kop míšeňských grošů, jak lze vyčíst z kupní smlouvy, jejíž originál je uložen v Národním archivu v Praze. Tento prodej možná souvisel s prodejem milevského panství, kdy jej Kryštof ze Švamberka prodal v r. 1581 Bernartu staršímu z Hodějova a ostatní šlechta, nějakým způsobem spjatá s rodem Švamberků, se v okolí Milevska také zbavovala svého majetku.
   V dalším odstavci si můžete přečíst historii gruntu tak, jak ji zaznamenal obecní kronikář Jaroslav Kothera a níže pak rodokmen, který sestavil jeden z potomků rodu Lipů, jehož prabába Anna Kotrbová z čp. 8 se provdala za Jana Lípu z čp. 13.

Selská usedlost čp.8 rodu Kotrbů v roce 1913, foto zapůjčil K. Kothera.   „Grunt selský čp. 8 jest také starý a tvoří kus historie na vybudování naší obce. Zaznamenává se již v letech 1654, že hospodařil na gruntě rod Kotrbů, a to Jiří Kotrba, r. 1676 až r. 1713 hospodařil na gruntě Jan Kotrba. Jak dávno byli před tím nám není známo, ani Archiv země České nám jiné zprávy nepodává (zemské desky ano - viz. rodokmen, pozn. aut.). Tehdy grunt obhospodařoval asi 30 až 40 strychů ( tj. 8 ha, 50 arů až 10 ha ) z toho osíval na zimu 6 až 12 strychů ( 1 ha, 80 arů až 3 ha, 60 arů ) na jaře také 6 strychů, ležící půda ouhorem 9 strychů ( 2ha, 70 arů ) úplně ladem leželo 8 strychů ( 2 ha, 40 arů ) a 1 strych ( 30 arů ) porostu nebo špatného lesa, poněvadž les „Babí hora“ v této době byla velmi zničena ohněm, asi následkem třicetiletou válkou.
   Rodokmen Kotrbových bude pravděpodobně nejstarším rodem v obci. Není nikde nikdy zmínky některý čas, že by byla změna jména na gruntě. Chovalo se málo živého inventáře a na tomto gruntě chovali 3 koně, 2 voly, 3 krávy, 2 jalovice, 2 ovce, 2 svině, 3 kozy a sklízeli dle záznamů průměrně 3 fůry sena. Podle záznamu byl tento grunt největším gruntem v obci 17. století.
   Za dob kdy bývali dosazováni panstvím rychtáři v obcích, tak rod Kotrbů býval navštíven rychtářstvím. Pověst vypravuje, že některý předek Kotrbů býval rychtářem a byl velmi zlý, z pomsty prý bylo jeho stavení třikrát vypáleno. V zahradě ze dvora jest vykopán ve břehu sklep, ve kterém prý bývalo rychtářské vězení. Také se vypravuje, že má být z z tohoto sklepa chodba do Jenišovic, ale nikdy se takového dosud nic v tomto čp. 8 nenašlo. Obytné stavení jest zděné, je viditelné, že jest několikráte přestavované, a proto je jisto z příznaků na půdě ohořelých dřev, že bylo někdy vypáleno. Maštale i stodola byly velmi staré, nizonké, dřevěné i stropy dřevěné a pokryté došky. Pro zvětšení gruntu bylo také vykoupeno od obce pastvin, rolí i lesa. Štítem na dvůr a na rybník stála na dvoře podružská chalupa, celá dřevěná, pokrytá došky. Staří předkové říkali, že do podružské chalupy meli dřevěný klíč.
   V r. 1800 hospodařil na gruntě Josef Kotrba, který měl za manželku Kateřinu, roz. Vlkovou ze Zbislavi. Měli asi 9 dětí, z nichž nejmladší syn Václav sloužil v Jenišovicích na panství a potom koupil chalupu ve Zbelítově čp. 23, což bude uvedeno v tomto čp. 23 další.
   V 19. století v r. 1870 předala svůj grunt vdova Marie Kotrbová, která byla nar. r. 1825, svému jedinému synu Josefu Kotrbovi, nar. 1850, který se oženil v r. 1870 s Marií Šáchovou z Rukávče, která se nar. r. 1853. Při svatbě ženichovi bylo 20 roků a nevěstě 17 roků. Měli dvě děti. Dlouhé trvání toto manželství nemělo a Marie Kotrbová, roz. Šáchová, zemřela ve věku 28 roků na souchotiny r. 1881. Josef Kotrba se oženil podruhé ve věku 32 roků s Barborou Pauknerovou z Hrejkovic, dcerou mlynáře, které bylo 19 roků (nar. byla r. 1863). Svatbu měli v r. 1882. V tomto druhém manželství měli 5 dětí.
   Babička Marie Kotrbová zatím zemřela dne 15. února 1906. Josef Kotrba nebyl dobrý hospodář, měl časté dluhy a aby statek netrpěl stálými výdaji, byl soudně prohlášen za marnotratného a svatební smlouvou přivtělenou půlku majetku, převzala jeho manželka Barbora Kotrbova, smlouvou ze dne 4. listopadu r. 1909 živý i mrtvý inventář za podmínek vymínění řádného výměnku. V případě úmrtí manželky smlouva přestala míti platnosti a statek přechází zpět na Josefa Kotrbu. Kdo by mu byl půjčil peníze, nebyl povinován peníze oplacet. Pamětníci o něm vypráví, že chodíval všude pěšky a došel prý až do města Českých Budějovic, ráno vyšel ve 3 hodiny a v 11 hodin večer se vrátil. O svůj statek se nestaral jako dobrý hospodář, ale později z něho odnesl vše, co se nechalo prodat a peníze utratil. Také dělával březová košťata a donášel do města Milevska, kde košťata prodal. Tato rodina se dožila vysokého stáří a úmrtí bude v pozdějším vypravování.
   Svůj statek předali synovi Karlovi Kotrbovi nar. dne 26.12 r. 1885, který se oženil s Marií Šáchovou, nar. dne 16.1. r. 1888 v Oseku. Svatbu měli dne 12.6. r. 1913, ženichovi bylo 27 roků a nevěstě 25 roků. Mají dvě děti, syna a dceru. Nový hospodářský život začal a Kotrba Karel byl dobrým hospodářem, čili pravý opak svého otce. Celý statek značně vzrostl výstavbou. V r. 1920 tento grunt hospodaří celkem 34ha půdy.“

   V roce 1918 vypukl požár dřevěné stodoly v zahradě, v kronice je psáno, že shořela veškerá úroda a shořel i hlídací pes. V roce 1924 byl Karel Kotrba zvolen za starostu obce a v témže roce zboural staré dřevěné maštale a postavil nové, na které mu bylo uvolněno kus rybníku Návesník na návsi. V roce 1957 byla usedlost Karlovi Kotrbovi odebrána a zestátněna a byla sem přesunuta úřadovna MNV a v upravených stájích byl zřízen teletník. V roce 1960 začla na zahradě bývalého statku čp. 8 stavba nového kravína pro JZD a týž rok bylo do obytné části přestěhováno pohostinství a obchod od Františka Lipy z čp. 21.

Rodokmen čp. 8

Dle nejstarších dochovaných záznamů kupuje grunt čp. 8 od urozené paní Aleny Chrtové ze Svárova v roce 1580
Martin Kotrba z Květova (1550? - 1600?)
sňatek ?
? (? - ?)
děti: Kateřina, Markýta, Jiří

Jiří Kotrba (1590? - 1661?)
sňatek ?
? (? - ?)
děti: Jan, ?

Jan Kotrba (1632? - 1697?)
sňatek ?
Alžběta ? (? - ?)
děti: Markýta, Kateřina, Tomáš, Mařena, Jakub, Lukáš, Pavel, Judita, Anna

Pavel Kotrba (31.12.1673 - 1739?)
sňatek 5.2.1708
Dorota Bartoňová (1680? - 1739?)
děti: Anna, Jiří, Matěj, Magdaléna, Kateřina(1), Pavel, Kateřina

Jiří Kotrba (1710 - 1774)
sňatek 1.11.1735
Mariana Dosoudilová (1715? - 1753?)
děti: Jan, František, Václav, Marianna, Martin, Matěj, Anna, Pavel, Tomáš

Pavel Kotrba (19.12.1753 - 1833)
sňatek 15.10.1775
Kateřina Šeborová, Zbislav (18.10.1758 - 1847)
děti: Matěj, Kateřina, Veronika, Anna, Josef, Václav

Josef Kotrba (17.1.1792 - 1847)
sňatek 10.10.1813
Kateřina Bolková-Vlková, Zbislav (25.1.1795 - 1850)
děti: Marie Magdaléna, František, Jan Nepomuk(1), Anna, Josef(1), Terezie, Jan, Kateřina, Josef, Václav

František Kotrba (18.12.1816 - ?)
sňatek 23.1.1849
Marie Pincová (1825 - 15.2.1906)
děti: Josef

Josef Kotrba (1850 - 13.5.1934)
1. sňatek 1870
Marie Šáchová, Rukáveč (1853 - 1881)
děti: ?
2. sňatek 1882
Barbora Pauknerová, Hrejkovice (1863 - 3.3.1941)
děti: Karel, ?

Karel Kotrba (26.12.1885 - 9.9.1959)
sňatek 12.6.1913
Marie Šáchová, Osek (16.1.1888 - 14.4.1962)
děti: ?

   Rodokmen rodu Kotrbů na čp. 8 byl sestaven na základě podkladů, které poskytl pan Michael Lippa z Baltimore v USA, potomek předků z rodin Lípů a Kotrbů ze Zbelítova. Děkuji mu za laskavé svolení pro užití těchto cenných historických materiálů na těchto stránkách a děkuji také panu Janu Lípovi z Prahy, za zprostředkování těchto informací.

Aktualizace stránky: 14. února 2017

  • Počítadlo:
  • Přesný čas:
  • přesný čas