Zbelítov čp. 30

čp.30   Chalupa, kterou vystavěl obecní hajný František Herout, původem ze Zbelítova čp. 3, na obecních pozemcích v r. 1862, a kterou pak jeho syn zadlužil a prohandloval, jak zaznamenal do obecní kroniky kronikář Jaroslav Kothera a je napsáno níže.

Zcela přestavěné číslo popisné 30. v současnosti, foto T. Přibyl.   „Chalupa čp. 30 byla postavena r. 1862 dle výpodědi starých předků a dle letopočtu vyznačeném na štítě bydlícího. Pravdou je, že chalupu vystavěl František Herout, který se narodil ve Zbelítově čp. 3 a oženil se s Marií Hadáčkovou ze Zbelítova čp. 16, nar. dne 4.6. r. 1835. Svatbu měli dne 18.2. r. 1862. František Herout byl obecní hajný, a proto byl mu prodán obecní pozemek pro stavbu, aby si vystavěl svůj vlastní domek. Když obecní pastouška vyhořela r. 1864, obec pořebovala peníze na znovupostavení pastoušky a prodala Františku Heroutovi další kus pozemku (obecní draha v licitaci) ve výměře 236 čtverečných sáhů (8,75 aru) za 250 zlatých 60 krejcarů. Tím získala chalupa čp. 30 většího místa a zahrady.
   Chalupu převzal syn Jan Herout nar. 1.5. r. 1862 a vzal si za manželku Marii Novotnou, nar. 23.10. r. 1865 ve Zbelítově čp. 19. Svatbu měli dne 7.6. r. 1887, ženichovi bylo 25 roků a nevěstě 22 roků. Stará babička Marie roz. Hadáčková na výměnku chodila na ošetřování dětí při porodech a tím se živila. Zatím Jan Herout nebyl dobrým hospodářem, často obchodoval (handloval) s dobytkem tak dlouho, až přišel o celou chalupu, kterou zadlužil a byl nucen prodat v r. 1907 řezníku Emanu Vodňanskému z Milevska. Proto v této chalupě se krátký čas říkalo „U Emanů“. V chalupě byli ubytováni nájemníci Tomáškovi, kteří tam bydleli až do r. 1914, kdy si postavili svojí vlastní chalupu čp. 39. Jan Herout se svou rodinou odstěhoval se do pastoušky čp. 14, kde dělal obecního pastýře. Později se výměnkář František Herout odstěhoval do obce Velké.“

   V roce 1916 prodal Eman Vodňanský chalupu čp. 30 Antonínu Huňáčkovi, pasáku na dvoře v Jenišovicích. Chalupu pak převzal syn Josef Huňáček, narozený r. 1905 v Jenišovicích, který se r. 1934 oženil s Marií Kotalíkovou z Něžovic. V roce 1945 odešel Josef Huňáček do pohraničí a do čp. 30 se nastěhovala vdova Ludmila Buzková z čp. 24, která chalupu později koupila. V roce 1963 při rozšiřování silnice v obci musela Ludmila Buzková uvolnit kus dvora a kolnu na dříví. V roce 1970 Ludmila Buzková prodala čp. 30 Vladimíru Peterkovi z Nosetína. Později byla chalupa zbourána a její číslo popisné získal nový dům postavený na jejím místě novým majitelem.

  • Počítadlo:
  • Přesný čas:
  • přesný čas