Zbelítov čp. 23

„U Krejčů“

čp.23   Toto číslo popisné byl původně třetinový grunt postavený rodem Hadáčků z čp. 16. Grunt pak změnil majitele, byla zde zřízena hospoda a později byl znovu prodán. Poté nemovitost obratem koupil jeden z mých předků, Václav Kotrba a obytné stavení s hospodou rozdělil na dvě části a prodal i stodolu, kdy původní číslo popisné 23 připadlo k části, kterou koupil František Čapek. Václav Kotrba si ponechal bývalou šenkovnu, kterou přestavěl na obytné stavení s novým čp. 32 a stodolu prodal dalšímu zájemci, který ji taktéž přestavěl na obytné stavení s novým čp. 33. Jak to všechno proběhlo zaznamenal v kronice Jaroslav Kothera a je přepsáno níže.

Chalupa číslo popisné 23. v současnosti, foto T. Přibyl.   „Chalupa čp. 23 byla třetinová, která byla postavena na obecním místě jako třetinářská chalupa od selské usedlosti čp. 16. Toho času rolník Hadáček rozdělil statek asi mezi r. 1800 až 1815 a postavil pro svého syna chalupu, ke které dal jednu třetinu polí a luk. Hadáček špatným hospodařením chalupu prodal nějakému Krejčovi, který zde zařídil hostinec a říkalo se tam „U Krejčů“. Krejča znovu prodal chalupu Janu Hadáčkovi, který přišel ze Skoupého a hospoda byla dále, byla nízká, což budova stojí ještě dodnes ve své velikosti a na místě. Hospodáři této chalupy zase nehospodařili skvěle, a pro samé dluhy poslední potomek Hadáček Jan a Marie Hadáčková byli nuceni chalupu prodat. Prodej se uskutečnil 7. listopadu r. 1876 Františku Proškovi ze Zbislavi. Prodáno bylo obytné stavení se sálem, maštal a stodola se zastavěnou plochou 370 čtverečných sáhů (14 arů), dále pole ve velikosti 3112 čtverečných sáhů (1 ha 12,5 aru) za cenu 2450 zlatých dle kupní smlouvy. Tím byla zrušena hospoda a výčep piva v čp. 23 a hospoda byla přemístěna do čp. 29 Františka Herouta (kováře) na vlastní žádost.
   Po odprodání své chalupy čp. 23 odstěhovala se rodina Hadáčkova do Branišovic a tím se třetinářská chalupa úplně rozpadla. Pole koupili místní hospodáři, neboť každý měl u rodiny Hadáčkové peníze, a proto se každý hlásil o nějaký kousek půdy, aby svůj dluh vyrovnal. Nebylo snad jediného hospodáře v obci, u kterého si rodina Hadáčkova nepůjčila peníze.
   Václav Kotrba nar. 26.6.1834 ve Zbelítově čp. 8 se oženil s Josefou Duškovou z Něžovic, nar. r. 1843. Svatbu měli r. 1875 a sloužili v panském dvoře v Jenišovicích po celý rok, až dne 8. listopadu r. 1876 koupili ve Zbelítově chalupu čp. 23 a pole ve výměře 3122 čtver. sáhů od Františka Proška, který chalupu koupenou hned druhý den prodal za stejnou cenu 2450 zlatých. Neměli tolik peněz a měli snad obavu, aby o chalupu nepřišli, proto dvě třetiny chalupy prodali, a to bývalý sál šenkovnu Františku Čapkovi, stodolu pak Václavu Bartůňkovi dne 12. listopadu r. 1876 (Václav Bartůněk stodolu přestavěl na obytné stavení a vzniklo tak nové čp. 33, pozn. aut.).
   Zbytek chalupy, to byla bývalá kuchyně a maštal, si Václav Kotrba ponechal a přestavěl na obytné stavení. Tak vzniklo nové další popisné číslo, a to čp. 32.
   Vrátíme se na staré číslo 23.
   František Čapek byl deputátníkem ve dvoře v Jenišovicích (velkostatek královské kanonie Premonstrátů) a oženil se s Josefou Charvátovou z Přeborova čp. 15. Svatbu měli r. 1872 v Jenišovicích. Později byl povýšen na poklasného, a když koupil třetinu chalupy čp. 23 od Václava Kotrby ze Zbelítova, se zastavěnou plochou 95,5 čtverečných sáhů (3,75 aru), nastěhoval se do Zbelítova. Jak již bylo uvedeno, dle kupní smlouvy za dne 12. listopadu 1876 byla chalupa koupena za cenu 720 zlatých. František Čapek chalupu předělal na obytné stavení, dvůr rozšířil vykopávkou a vystavěl naproti ve břehu stodůlku s chlévem. Uskutečněný prodej byl soudně schválen a vyměřen s tím, že při rozdělení dvora zůstal sklep Františka Čapka pod sedničkou Václava Kotrby. Přikoupili také pole a louky, čas po čase a pracovali na vlastním majetku.
   Chalupu předali nejstaršímu synovi Františku Čapkovi, který se ještě narodil v Jenišovicích dne 13.1. r. 1873. Oženil se s Marií Buzkovou, dcerou dělníka Františka Buzka čp. 22, která se nar. dne 17.8. r. 1879 ve Zbelítově čp. 4. Svatbu měli dne 7.2. r. 1899, ženichovi bylo 26 roků a nevěstě 19 roků.
   Rodiče byli staří a dosud zdrávi a dožili se vysokého věku. Je pravděpodobné, že tento rod Čapků již se nacházel v obci dříve, před nastěhováním do Jenišovic, podle starých dokladů, ve kterých se tato jména nacházejí. Asi žili v obci jako podruzi u některého sedláka.“

   Po Františku Čapkovi převzal hospodářství jeho syn František Čapek, narozený r. 1905, který se r. 1935 oženil s Marií Hejhalovou, narozenou r. 1912 ve Zbislavi. Děd František zemřel dne 31. března r. 1916, babička Josefa roz. Charvátová až 12. března r. 1935. V roce 1947 zemřela Marie Čapková roz. Buzková a její manžel František v roce 1949. V roce 1969 umírají poslední majitelé Čapkovi na čp. 23, František Čapek ve věku 64 let a jeho žena Marie roz. Hejhalová ve věku 57 let. Jelikož neměli dědiců prodal MNV ve Zbelítově toto číslo popisné v roce 1971 Josefu Šitnerovi ze Zbelítova čp. 26 a ten později dalšímu majiteli, který čp. 23 zcela přestavěl do dnešní podoby.

Aktualizace stránky: 18. dubna 2017

  • Počítadlo:
  • Přesný čas:
  • přesný čas