Zbelítov čp. 22

Bývalá podružská chalupa u čp. 6

čp.22   Podružská chalupa s číslem popisným 22 stávala až do roku 1960 u statku čp. 6, kdy byla zbourána a její číslo popisné bylo později přiděleno domu postavenému na jiném místě, na opačné straně zbelítovské návsi. Žili v ní podružské rodiny, které pracovaly na statku, jak napsal do obecní kroniky obecní kronikář Jaroslav Kothera a vy si můžete přečíst níže.

Podružská chalupa čp.22 u statku čp.6 v roce 1922, zbourána r. 1960, foto zapůjčil K. Kothera. Zadní pohled na podružskou chalupu čp. 22, na fotografii vpravo, vlevo chalupa čp. 17, fotografii ze třicátých let XX. stol. zapůjčila O. Hrdinová.   „Tato chaloupka byla postavena pro podružskou rodinu, která vždy pracovala na gruntě čp. 6. Jest také stará a pravděpodobně byla postavena v 17. století, ale při číslování nebyla pojmuta asi proto, že patřila vždy ke gruntu čp. 6. Později, asi na nové nařízení Okresního úřadu, kvůli řádnému očíslování domů v obci, musela také tato podružská chalupa obdržel své pořadové číslo 22. V této chaloupce se často měnila jména a podle staré matriky se vystřídalo bytem mnoho rodin za dvě století. Poslední rodina byla Bardova, kteří za svých svobodných let sloužili na statku čp. 6 u paní Kateřiny Šáchové a pak se vzali a bydleli v podružské chalupě čp. 22. Odtud se odstěhovali do obce Stehlovice, kde si koupili svůj vlastní domek a tím tato chaloupka osiřela a již není obydlena, neboť není nikdy opravována a hledí již jako zbořeniště.“

   Moje babička mi vyprávěla, že prý se v ní za války ukrývali partyzáni, a protože jsem to zaslechl z více zdrojů, asi to byla pravda. V roce 1960 pak byla chaloupka spolu s obecní pastouškou srovnána se zemí, materiál byl použit na stavbu nového vepřína, zbytky chalupy a zbořeniště koupil Jiří Falada ze sousedního čp. 17 a místo upravil jako zahradu. Jak bylo uvedeno výše, číslo popisné 22 bylo později přeneseno na jednu z novostaveb v obci.
   Jak chaloupka vypadala, připomínají jen tyto dvě staré fotografie, první pochází z alba obecní kroniky, druhou jsem získal od paní Olgy Hrdinové, vnučky Kateřiny Šáchové ze statku čp. 6.

Aktualizace stránky: 18. dubna 2017

  • Počítadlo:
  • Přesný čas:
  • přesný čas