Zbelítov čp. 15

„U Vojtíšků“

čp.15   Jedna ze starých chalup ve Zbelítově, která kdysi byla pravděpodobně chalupou podružskou u sousedního statku čp. 16, kdy byla postavena pro některé z dětí nebo podružskou rodinu, jak vypátral obecní kronikář Jaroslav Kothera, který se v této chalupě 30. ledna 1913 narodil. Jeho zápis v obecní kronice, týkající se rodného domu, si můžete přečíst na následujících řádkách.

Chalupa číslo popisné 15. v současnosti, foto T. Přibyl.   „Chalupa čp. 15 podle pověsti bývala maličká, postavená na obecní půdě a bydlívala v ní rodina Hroncova. Poslední chalupník toho jména jmenoval se František Hronec a Anna Hroncová, která zemřela 11.8. r. 1851. Dcera Marie Hroncová nar. r. 1834 se provdala v stáří 16-ti let za Tomáše Kotheru nar. r. 1833 ve Dmýšticích, který pocházel ze statku čp. 1. Ženil se příliš mladý, a to v 17-ti letech, aby nemusel na osmiletou vojnu, roku 1850 dne 22 ledna. To byl první předek rodu Kotherového ve Zbelítově na čp. 15. Některý předek Hronců jmenoval se Vojtěch křestním jménem a byl prý malé postavy, proto sousedé mu říkali Vojtíšek, což tato přezdívka zůstala i na celé chalupě při jménu Kotherovém, že říkali stále „U Vojtíšků“.
   Rod Kotherů byl velmi silný, neboť nosili na půdu až 1 strych obilí (to jest 92 kg). Do lesa chodívali do knížecího panství Schwarzenberků z Orlíka, na Benešku, do Bukového vrchu a odtud nosili půlky polen nebo čtvrtky bukové na loukotě, dřevěné nápravy, a ještě když se vraceli z lesa domů, tak Tomáš Kothera jako starý člověk na obecních pastvinách V Lesíku, kde bývali jalovce, tyto přeskakoval i s nákladem. Cesta z dělništěte domů trvala 1 a půl hodiny až 2 hodiny, totiž do lesa zdělávat lesní stromy bylo dosti daleko. Cesty se vykonávaly vždy pěšky, na nohou dřevěné dřeváky. Na porážení buků došel pěšky Tomáš Kothera do Písku pro novou pilu břichačku, která stála 2 zlatý 11 krejcarů.
   Tato chalupa čp. 15 vyhořela r. 1864 a při tom vyhořela i obecní pastouška čp. 14. Tyto chalupy byly dřevěné a z vyprávění starého Tomáše Kothery, že tyto chalupy byly ze smolného dříví a při ohni že mnoho smoly vytékalo. Majitel Tomáš Kothera chalupu znovu postavil v r. 1864, ale větší, zděnou, střechu doškovou. Kámen nastříleli na místě a vystavěli vysoký taras, aby docílili rovný dvorek, jinak to byl svah, přes který bývala cesta, po které chodívali a jezdívali Hadáčkovi z čp. 16. Při znovu postavení chalupy byla přistavena do úhle jedna světnice na samé cestě a ještě cesta byla zastavěna vepřovými chlévky, což prý byla veliká práce, neboť co za jeden den se postavilo, v noci Hadáčkovi rozbourali. Tento spor rovnal se u soudu v Milevsku, který trval 8 roků, až konečně zamezení veřejné cesty přes dvůr Tomáš Kothera vyhrál. Cesta nová byla projektována zadem, která jest až do budoucna trvalá.
   Druhé koleno: Syn Kothera František se ženil v stáří 28 roků a manželka Antonie Králová z Níkovic čp. 9 v stáří 17 roků. Svatbu měli dne 14 února r. 1882. Neměli dlouhého věku. Když matka Antonie Kotherová zemřela (utopila se v noci před žněmi v panském rybníku Kadeřáku), zanechala 5 malých dětí, že nejmladšímu bylo půl roku a nejstaršímu Františkovi 11 roků, který později obdržel chalupu. Matka Antonie Kotherová, nar. 7.10. r. 1864, ukončila svůj život v mladém věku 30 roků, dne 27 července 1894 na záchvat mozku. Po té František Kothera nar. 19.12. r. 1853 zemřel také mladý ve věku 42 roky, a to 14. července r. 1895 na silnou srdeční vadu.
   Čas od času se chalupa opravovala, došky se sundavaly a pokrývala se taškami. Marie Kotherová, babička, která přežila svého syna Františka a Antonii, vychovávala zanechané sirotky až do r. 1907, kdy zemřela ve věku 73 roky dne 22.12.
   Třetí koleno: Syn František Kothera nar. 27.7. r. 1883 převzal chalupu a oženil se dne 7. února r. 1911. Za manželku si vzal Karolínu Marvanovou, která pocházela ze samot u Milevska. Ženichovi bylo při svatbě 27 roků, nevěstě 23 roky. Karolína Kotherová roz. Marvanová se nar. dne 25 července r. 1887 na Vinicích.
   Z prvního kolene nejdéle žil Tomáš Kothera, který také zanechané děti vychoval a dal vyučit v řemesla. Zemřel ve světové válce dne 17. prosince r. 1915 v stáří 81 roků.
   Dodatek: Chalupu čp. 15 pravděpodobně založil některý z rodu Hrubých ze statku čp. 16 pro své děti, jako chalupu v podruží, poněvadž také přes dvorek užívala selská tato usedlost cestu ze svého statku dlouhá staletí, až do r. 1850, kdy nastal sporný začátek o cestu přes dvůr, a proto nový majitel Tomáš Kothera spor také vyhrál. Cesta přes dvůr nebyla nikdy mapovaná, z toho se soudí, že chalupu čp. 15 založil tenkrát rod Hrubých, a proto také užíval dvorku pro svou cestu ze statku. Ve kterém století byla chalupa čp. 15 samostatnou není zatím známo, ale v době nařízeného číslování domů ož obdržela samostatné číslo popisné. Ani nevíme kdy se rod Hronců na tuto chalupu dostal, zdali se přiženil nebo chalupu koupil.“

   František Kothera byl r. 1928 zvolen za prvního kronikáře obce, bohužel než započal práci na kronice zemřel v r. 1930. Kronikáře obce dělal později jeho syn Jaroslav Kothera. V r. 1937 koupil domek čp.15 od Jaroslava Kothery Štěpán Hrůza z čp. 18, narozený r. 1910, který se týž rok oženil s Růženou Pešičkovou, narozenou r. 1911 v Něžovicích. V roce 1964 Štěpán Hrůza čp. 15 zcela přestavěl a v 90-tých letech byl dům opraven novým majitelem z rodiny Hrůzových.

Aktualizace stránky: 18. února 2017

  • Počítadlo:
  • Přesný čas:
  • přesný čas