Zbelítov čp. 12

„Hrůzů statek, Hrůzovina“

čp.12   Selská usedlost čp. 12 bývala v obci jedním z největších hospodářství a byla po celá staletí spojena s rodem Hrůzů. Tak jako některé další byla však v padesátých letech XX. století zestátněna komunistickým režimem a díky plánovanému socialistickému hospodaření statek zcela zchátral, byl později zbourán a na jeho místě dnes stojí několik nových čísel popisných.
   Na následujících řádkách si můžete přečíst historii gruntu tak, jak ji sepsal kronikář Jaroslav Kothera do obecní kroniky.

Selská usedlost čp.12 rodu Hrůzů, chátrající obytná část koncem XX. stol., foto zapůjčil K. Kothera.   „Selský grunt čp. 12, na kterém v r. 1713 hospodařil Vít Hrůza, který uvedl tento grunt do chodu zemědělského a založil rod Hrůzů, který se rozvětvil do budoucna. Před tím se zaznamenává grunt zpustlý, na kterém se střídala jména, a to Václav Kašarek, nebo Václav Kaffuňk v letech třicetileté války, v 17. století, kdy z gruntů sedláci utíkali a zanechávali grunty zpustlé a pole ladem, tak i na tomto gruntě se tyto časté změny udály. Po bitvě na Bílé Hoře r. 1620 byla také naše vesnice zpustošena a vypálené některé statky, tím se rozmohl velký hlad, který trval dlouhá léta, až do r. 1771, poněvadž se půda nevzdělávala.
   V r. 1653 tento grunt vyhořel a ujal se snad nějaký majitel Ivan Hrozný, což se soudí, že jméno Hrůza je z toho odvozené.
   V 18. století se zaznamenává, že vší půdy bylo 20 strychů (6 ha), osívalo se na zimu 4 strychy (1 ha 19 arů), na jaře 3 strychy (90 arů), 7 strychů leželo ladem (2 ha 10 arů), 5 strychů byly porosty (1 ha 50 arů) a 1 strych lesa (30 arů). Potahu měli 4 voly, 2 krávy, 1 jalovici, 4 ovce, 1 svini. Tento grunt také byl povinován se dostavovat na robotní práce s potahy i lidmi.
   V r. 1696 17. června se narodil syn Pavel Hrůza, který převzal hospodářství v r. 1738 od otce Víta Hrůzy. V r. 1675 grunt vyhořel podruhé a v r. 1746 vyhořel potřetí.
   V r. 1739 1. března se narodil syn Josef Hrůza, který se oženil a měl manželku Kateřinu asi v letech 1778.
   V r. 1773 27. května se narodil syn Pavel Hrůza, který se oženil v r. 1794 26. října, který měl hodně dětí v počtu 13, zemřel ve vysokém stáří 95 roků, dne 13. února r. 1865. Jeho první manželka Kateřina Čunátová z Rukávče čp. 8, nar. 10.3. r. 1776 a zemřela dne 24.12. r. 1838 ve věku 62 roků. Pavel Hrůza byl 2x ženat. Druhá svatba byla dne 10.6. r. 1839 a vzal si za manželku Kateřinu Královou z Týnice čp.1. Pavel Hrůza byl vdovec na výměnku, Kateřině roz. Králové bylo 35 roků, která v tu dobu byla bytem u Hrůzů ve Zbelítově čp. 12. V roce 1845 měli dceru Annu, která se provdala v roce 1863 za Jana Buzka ve Zbelítově čp. 24. Pavel Hrůza v prvním manželství byl také rychtářem v obci, jak dlouho jím byl, není známo.
   V r. 1806 31 října se narodil syn František Hrůza, který obdržel statek a oženil se v r. 1828 11. listopadu, který byl dvakrát ženatý a měl dohromady 8 dětí, zemřel v stáří 67 roků v r. 1873 29. prosince. První manželka Veronika Urbanová nar, r. 1810 z Týnice, přinesla věnem 850 zlatých stříbra a dvě krávy v ceně 30 zlatých. Zemřela dne 26.12. r. 1846 ve věku 36 roků. Měla 3 děti. Druhá manželka Terezie Kotrbová, nar. 8.10. r. 1825 ve Zbelítově čp. 8, přinesla věnem 400 zlatých. Provdána dne 27.4. r. 1847, měla 5 dětí a zemřela dne 16.10. r. 1899 v stáří 74 roky.
   V r. 1874 28. února převzal statek Václav Hrůza nar. r. 1852 18. února, syn z druhého manželství. Převzal právo vlastnické usedlosti v ceně odhadní 7034 zlatých 89 krejcarů. Oženil se s Annou Mikátovou z Přílepova čp. 3 v r. 1877 13. listopadu, která přinesla věnem 400 zlatých. Měl 9 dětí, zemřel v stáří 70 roků v r. 1922 6. listopadu. Jeho manželka zemřela až 25. června r. 1939 ve věku 76 roků. Anna Hrůzová byla narozená 28. května r. 1856. V r. 1883 byl také Václav Hrůza zvolen za starostu obce, za kterého se hodně odprodalo usedlým gruntům obecního majetku, hlavně lesa.
   V r. 1877 bylo koupeno pole zvané „Na Šenkýřovem“ od Jana Hadáčka čp. 23 ve výměře 1 jitro 898 čtverečných sáhů (89 arů) za cenu 692 zlatých včetně knihovních poplatků. Bylo také koupeno k tomuto gruntu kus lesa od obce Zbelítova na pod. P.f. 199/225 parc. 802, 804 8 jiter 1457 čtverečných sáhů (5 ha 15 arů) v ceně 574 zlatých 42 krejcary. V r. 1883 činila daň pozemková za tento grunt 55 zlatých 88 krejcarů, pojištění na oheň v r. 1889 4 zlatý 95 krejcarů.
   V r. 1885 byly postaveny nové maštale, ktenutá vrata. Staré maštale byly malé, velmi nízké, celé dřevěné, střecha došková, velmi již zchátralá, a proto byly rozbourány a postaveny nové, které jsou zachovány až do dnešní doby. Klenutí mají zrdadlové z cihel a střecha je pokryta taškami na rybynu.
   V r. 1906 byl postaven kamenný kříž Václavem Hrůzou za zahradou na místě, kde stával kříž dřevěný, barvy červené, od nepaměti postavený, který byl velmi zchátralý a stály u něho jedna hruška a třešně. Při postavení nového kamenného kříže byly vysazeny stromy nové, lípy, které tam stojí dodnes. Napsáno na kříži: Na památku Václavu a Anně Hrůzovým.
   Dodatek: Proti Hrůzovému kříži jest stará pěšina, která vede až na Pahorky a „Za Hora“. Tato pěšina vedla okolo kamenného tarasu, který uzavíral Hrůzovu zahradu. Při prodeji pole Hadáčkového čp. 16, které bylo vedle pěšiny, pod stavbou hospodářského domku u čp. 35, Janu Šindeláři r. 1885, nastala výměna pole v tomto roce od Hrůzového gruntu na přední straně na zahradu, na které nyní stojí rodinný domek Josefa Smrta čp. 42. Tím Hrůzů grunt zvětšil a spojil svojí zadní zahradu, taras odvezli na stavbu nové stodoly, stavěné v r. 1922 a od té doby starou pěšinu rozorali a nyní lidé chodí přes pole i zaseté obilí. Pěšina neztrácí staré vydržené právo veřejné.
   V r. 1914 23. června převzal statek syn Josef Hrůza nar. 15. března 1887, za manželku si vzal Annu Lípovou z čp. 28, nar. 12. srpna 1892. Měl 3 děti a zemřel předčasně v 31 letech, dne 14. července 1918 na zápal plic.
   V r. 1919 převzal statek bratr Franišek Hrůza nar. 25. srpna 1891 a vzal si vdovu po svém bratru Josefu Hrůzovi a byl druhým manželem Anny Hrůzové roz. Lípové. Měl také 3 děti a zemřel v mladém věku na tuberkulózu dne 30. května r. 1925 ve věku 34. roky.
   V r. 1922 byla rozbourána stará dřevěná stodola a na tomto místě byla postavena nová stodola, mnohem větší, v obnosu 120.000 Kčs, mimo domácí práce a dřeva stavbu provedl stavitel František Stupka z Milevska. Byla postavena kolna, chlévky na vepřový dobytek, všechno v jednom pořadí. Bydlící je zděné a zůstává po několika opravách ve starém typu. V r. 1920 tento grunt hospodaří na výměře celkem 32,25 ha půdy.“

Pohled na zbelítovskou náves od Hrůzova statku ve třicátých letech XX. století od cesty „Po nádevsí“, vlevo „Rozhoňů rybníček“.   Anna Hrůzová, vdova po Josefu a Františku Hrůzových, se v roce 1927 vdala potřetí za Josefa Nováka, narozeného r. 1886 v Březí u Přeborova. Josef Novák byl r. 1932 zvolen a užším losem vybrán za starostu obce. V kronice je zmínka, že sestavil rodokmen rodu Hrůzových z čp.12. V roce 1956 Josef Novák zemřel a jeho syn František nestačil začít hospodařit, protože mu byl ještě týž rok statek odebrán a zestátněn. Budovy obdržela STS Milevsko, která zde zřídila středisko se stroji a sklad PHM. V roce 1960 byla STS zrušena a do obytných budov byla přestěhována úřadovna MNV a zřízena zde kancelář JZD. V roce 1965 se MNV v čp. 12 zrušil a přestěhoval se do nově postaveného čp. 62.
   V roce 1972 zemřel František Hrůza, syn Františka Hrůzy a Anny roz. Lípové, svobodný nevlastní bratr posledního hospodáře na statku Františka Nováka a spolu s ním vymřela v obci staletá rodová linie Hrůzů na statku čp. 12. Statek byl později ještě využíván JZD, ale postupem času zchátral a v 80-tých letech byl zbourán a jeho zahradu přetnul nový silniční obchvat obce. Na místě obytného stavení bývalého statku čp. 12 byl v 80-tých letech postaven nový rodinný dům, který obdžel čp.12. Později byla na místě statku vystavěna další nová čp. 109, 110 a 112.

Galerie historických fotografií čp. 12

   Dnes již neexistující statek připomínají pouze tyto fotografie, obytné stavení a všechny hospodářské budovy byly koncem osmdesátých a během devadesátých let zcela zbourány. Hlavní brána statku bývala v dolní části u stodůlky čp. 18 nedaleko kapličky. Podél statku vedla kdysi hojně využívaná cesta „Po nádevsí“, kterou chodívala většina zbelítovských do Milevska. Grunt patřil svou rozlohou k největším v obci, na bývalé ploše dvora a budov dnes stojí pět rodinných domů.

Rodokmen čp. 12

Dle nejstarších dochovaných záznamů hospodařili na gruntě čp. 12 v letech Třicetileté války
Václav Kašarek, později Václav Kaffuňk

Kolem roku 1653 hospodaří na gruntě
Ivan Hrozný (Hrůza)

V roce 1676 hospodaří na gruntě
Tomáš Hrůza s manželkou Dorotou
sňatek 26.12.1673
se synem Martinem, jeho ženou Ludmilou, bratrem Vítem a pohunkem Martinem

Kolem r. 1713 hospodaří na gruntě
Vít Hrůza (? - ?)
sňatek 27.6.1681
Eva, vdova po Tomáši Cmuntovi ze Březí (? - ?)
děti: Jan, Jiří, Josef, Pavel, ?

Pavel Hrůza (17.6.1696 - 29.3.1759)
sňatek 19.12.1727
Mariana, dcera Tomáše Mišny (? - ?)
děti: Tomáš, Jiří, Anna, Martin, Dorota, Josef, Anna(2), Kateřina, Jakub, Václav, Pavel

Josef Hrůza (1.3.1739 - 19.2.1818)
sňatek 9.11.1760
Kateřina Lípová (1738? - 16.1.1818)
děti: Jan, Josef, František, Jan(2), Tomáš, Pavel, Marie Anna, Jakub, Rosálie, Anna

Pavel Hrůza (27.5.1773 - 13.2.1865)
1. sňatek 26.11.1794
Kateřina Čunátová, Rukáveč 8 (10.3.1776 - 24.12.1838)
děti: Jan, František, Marie, Tomáš, Kateřina, František(2), Josef, Matěj, Václav, Kateřina, Anna
2. sňatek 10.6.1839
Kateřina Králová, Týnice 1 (1804? - 20.3.1874)
děti: Václav, Anna, Josef

František Hrůza (31.10.1806 - 29.12.1873)
1. sňatek 11.11.1828
Veronika Urbanová, Týnice (8.3.1809 - 26.12.1846)
děti: Marie, František, Josef, Anna, Jan, Václav, Anna(2)
2. sňatek 27.4.1847
Terezie Kotrbová, Zbelítov čp. 8 (8.10.1825 - 16.10.1899)
děti: Kateřina, Václav, Václav, Marie, Veronika, Jan

Václav Hrůza (18.2.1852 - 6.11.1922)
sňatek 13.11.1877
Anna Mikátová, Přílepov 3 (28.5.1856 - 25.6.1939)
děti: Josef, Božena, František, ?

Josef Hrůza (15.3.1887 - 14.7.1918)
sňatek 23.6.1914
Anna Lípová, Zbelítov čp. 28 (12.8.1892 - 12.11.1969)
děti: Anděla, Marie, ?

Anna Hrůzová roz. Lípová (12.8.1892 - 12.11.1969)
2. sňatek (vdova) 1919
František Hrůza (25.8.1891 - 30.5.1925)
děti: Anna, František (Hrůza), ?

Anna Hrůzová roz. Lípová (12.8.1892 - 12.11.1969)
3. sňatek (vdova) 1927
Josef Novák, Březí (17.11.1886 - 13.9.1956)
děti: František (Novák), Zdena, Blažena, ?

František Novák nezačal hospodařit, protože v r. 1956 byl statek zestátněn.

Dne 10.3.1972 zemřel František Hrůza, poslední z rodu Hrůzů na statku čp. 12 ve Zbelítově.

   Rodokmen byl sestaven na základě záznamů v obecní kronice a záznamů pátera E. G. Košetického z roku 1676, uložených v knihovně Královské kanonie premonstrátů na Strahově (signatura - DG II 4, titul - Quodlibetica I.), které vypátral pan Karel III. Zítek a na základě materiálů, které vypátral a do rodokmenu sestavil pan Jan Hrůza z Prahy.

Aktualizace stránky: 23. března 2017

  • Počítadlo:
  • Přesný čas:
  • přesný čas