Historie čísel popisných v obci Zbelítov

   Historie nejstarších čísel popisných v obci Zbelítov na těchto stránkách pramení z Pamětní knihy obce Zbelítovské I. - IV. od obecního kronikáře Jaroslava Kothery. V knize první zmiňuje historii čp. 1 až čp. 36, postavených do r. 1900. Výstavba mladších čísel popisných po r. 1900 je v kronice popsána jednotlivě, v popisu událostí konkrétního roku, kdy byla nemovitost postavena nebo změnila majitele.
   Jaroslav Kothera pátral po historii zbelítovských gruntů, chalup a jejich obyvalel převážně v matrikách milevského kláštera a Archivu země české. Při svém pátrání došel u většiny nejstarších čísel popisných až do r. 1654, kdy byla vydána berní rula a vyjímečně zmiňuje starší záznamy.
   Níže na této stránce je stručně popsána historie čp. 37-63, přičemž čísla 1-36 jsou popsána na samostatných stránkách s historickými nebo současnými fotografiemi a u některých čísel popisných naleznete rodokmeny jejich obyvatel zhruba od poloviny XVII. století. Podrobnosti o číslech popisných 1 - 36 zobrazíte kliknutím na příslušnou fotografii s číslem popisným.

Nejstarší usedlosti a chalupy ve Zbelítově

Chalupy a usedlosti postavené po roce 1785

Chalupy a domy postavené po roce 1900

čp.37   V roce 1907 byl František Herout nucen pro špatné hospodaření vystěhovat se z čp. 1 a proto v roce 1910 postavil malou místnost na obecních drahách, ke které později přistavěl síň, až postavil domek, který obdržel čp. 37 v roce 1912. Chalupu obdržel jeho syn Josef Herout, narozený r. 1891 a ženatý od r. 1920 s Alžbětou Fořtovou, narozenou r. 1893 v Oseku. V roce 1945 se Josef Herout nastěhoval do čp. 6. V roce 1955 koupil čp. 37 od Josefa Herouta František Anděl z čp. 28, které naopak koupil Josef Herout.

čp.38   V roce 1912 se z Milevska přistěhoval Josef Hrych, který tam bydlel v bytě a koupil od svého bratra Jana Hrycha z čp. 31 polovinu pole, na kterém postavil jednu místnost a malý chlév. Od r. 1911 byl ženatý s Boženou Novákovou z Milevska a v roce 1921 koupili k chalupě pole. V roce 1936 se oženil syn Jan Hrych, narozený r. 1912 s Marií Turkovou, narozenou r. 1912 v Křižanově.

čp.39   Stavba tohoto domu započla v roce 1914, započal ji Jan Tomášek na poli, které koupil od Josefa Rozhoně z čp. 13 a Josefa Přibyla z čp. 27. Dcera Jana Tomáška Anastázie, narozená r. 1893 se provdala r. 1918 za Františka Kofroně, narozeného r. 1888 na Chlumku. V roce 1936 koupil tuto chalupu Štěpán Kotrba z čp. 9, od Františka Kofroně, který se přestěhoval na výměnu do čp. 9.

čp.40   Dne 4. 1. 1920 se konala dražba obecní pastviny za hospodářskou budovou čp. 30. Pozemek koupil Jan Tomášek z čp. 39 a na tomto místě postavil domek pro Barboru Mikotovou, narozenou ve Skoupém r. 1913, která se r. 1932 provdala za Václava Jílka z Nadějkova a prozatím bydleli zde, v čp. 40.

čp.41   V roce 1922 postavil Josef Hrůza nový domek pro hospodářství na místě obecníh drah, který dostal čp. 41. Josef Hrůza se narodil r. 1899 v čp. 18 a oženil se r. 1922 s Boženou Zdeňkovou, narozenou r. 1897 v Sepekově. V roce 1951 se oženil jejich syn Josef, narozený r. 1925 s Marií Valešovou, narozenou r. 1933 v Oseku.

čp.42   Josef Smrt z čp. 35 postavil roku 1923 na zahradě svého nevlastního otce Františka Vlka nový dům. Tato stavba byla postavena na dlouholetý úmor ( hypotéku ) a k ní bylo přikoupeno ještě 112 m čtverečních obecního pozemku. Josef Smrt se narodil r. 1896 a oženil se r. 1923 s Marií Lívancovou, narozenou r. 1897 ve Velké. Později dům převzala jejich dcera Marie Smrtová.

čp.43   V r. 1924 byla postavena nová obytná budova tohoto čísla Janem Heroutem. Dům postavil na obecních drahách a pozemek měl výměru 600 m čtverečních. V roce 1947 se dcera Jarmila Heroutová vdala za Štěpána Veláta z Jickovic a převzali hospodaření.

čp.44   V roce 1927 postavil tento dům František Pekárek. Na místě, kde jej vystavěl byla určena veřejná pískovna a u silnice stál kříž postavený v roce 1860. Tento kříž potřeboval nutnou opravu, kterou se František Pekárek zavázal udělat a hned při koupi parcely v r. 1926 přemístil tento kříž na nové místo, poblíže dnešního čp. 54. Poté čp. 44 vlastnil Josef Kotalík, který jej r. 1954 prodal svému švagru Stanislavu Pekárkovi. V roce 1960 přikoupil Stanislav Pekárek od obce pole a louku u stavení a zvětšil tak zahradu u čp. 44.

čp.45   Postavil v roce 1927 Karel Kotrba, který pocházel z čp. 32. Karel Kotrba se narodil r. 1901 a v roce 1927 se oženil s Josefou Huňáčkovou, narozenou r. 1901 ve Zbelítově čp. 30. Jejich syn Jaroslav Kotrba se r. 1955 oženil s Marií Řežábkovou z Pechovy Lhoty a převzali čp. 45.

čp.46   Tento domek postavil v roce 1928 Josef Čapek, narozený r. 1900 ve Zbelítově čp. 23, rok poté co se oženil s Růženou Buzkovou, narozenou r. 1903 v čp. 24. V roce 1951 se oženil syn Josef Čapek, narozený r. 1929 s Emilií Bumbálkovou, narozenou v Oseku r. 1933.

čp.47   V r. 1930 byla prodána část obecní pastviny Františku Vlkovi z čp. 35 a ten vystavěl nový domek čp. 47. Tato chalupa byla později prodána Josefu Brejchovi z Kašiny Hory, který přijel z Ameriky a ve Zbelítově se usadil r. 1931. Poté čp. 47 prodal syn Miloslav Brejcha r. 1960 Josefu Novotnému ze Sepekova. V roce 1965 provedl Josef Novotný kompletní přestavbu čp. 47.

čp.48   Postavil v roce 1932 obuvník Václav Doleček, ženatý s Mariíí Huňáčkovou od r. 1925, od kdy také bydleli ve Zbelítově u Jana Herouta v čp. 14. V roce 1970 prodala vdova Anna Dolečková čp. 48 Františku Břicháčkovi ze Sobědraže. F. Břicháček prodal neobývaný dům v roce 1973 manželům Fábryovým z Prahy, jako rekreační chalupu.

čp.49   V r. 1933 byla postavena novostavba Aloisem Doubkem z Přeborova, na zakoupené parcele na obecních drahách, který se oženil s Anežkou Kortanovou z čp. 20. Alois Doubek odešel r. 1945 s rodinou do pohraničí a chalupu koupil Václav Kortan, narozený r. 1906 v Branišovicích, ženatý od r. 1935 s Marií Váchovou, narozenou r. 1906 na Chlumku.

čp.50   Tento dům postavil Václav Řezáč roku 1933. Václav Řezáč se narodil r. 1900 ve Stádlci a sám vdovec, vzal si v roce 1933 vdovu Františku Kortanovou z Něžovic, ročník 1892. Před postavením čp. 50 byli v nájmu v čp. 40, u Jana Tomáška.

čp.51   Toto číslo vzniklo očíslováním výměnku u čp. 16 a koncem 60-tých let bylo přeneseno na nový domek postavený na obecních pastvinách, který postavil Milan Novák z Oseka, ženatý od roku 1966 s Marií Kardovou ze Zbelítova čp. 7.

čp.52   Postavil v roce 1933 Josef Vlk, nájemník z čp. 11, na poli koupeném od Františka Přibyla z čp. 36 a Františka Buzka z čp. 3.

čp.53   V roce 1937 postavil nový přízemní domek, stodolu a chlév Jaroslav Kothera z čp. 15, na vlastním pozemku. Dům čp. 15 prodal téhož roku Štěpánu Hrůzovi z čp. 18. Jaroslav Kothera se narodil r. 1913, v roce 1940 převzal funkci kronikáře obce, v roce 1945 byl zvolen starostou obce a v roce 1946 předsedou MNV. V roce 1948 bylo čp. 53 první budovou v obci, kam byla zavedena telefonní linka.

čp.54   V roce 1939 postavil tuto vilku Václav Holub, praporčík ve výslužbě, který musel kvůli okupaci odejít z armády, kde sloužil na Slovensku. Pozemek koupil od gruntu Josefa Nováka čp. 12.

čp.55   Postavil Alois Hilebrant, který se po válce odstěhoval do pohraničí a r. 1960 jej prodal Jaroslavu Marvanovi, hajnému z hájovny Spálená.

Domy postavené mezi léty 1950 až 1970

čp. 56 Začal r. 1952 stavět František Peterka na parcelách zakoupených od Františka Kardy z čp. 7 a Františka Buzka z čp.3.

čp. 57 Postavil na svém vlastním poli r. 1957 František Přibyl, rodák z čp. 36, ženatý od r. 1954 s Marií Koubovou z Velké.

čp. 58 Postavil na obecních drahách v roce 1958 Josef Andrejch z čp. 14.

čp. 59 Postavil r. 1958 František Kotrba z čp. 32, ženatý od r. 1956 s Marií Valešovou z Rukávče.

čp. 60 Postavil v roce 1959 Vladimír Švehla z čp. 33, ženatý od r. s Marií Kotrbovou ze Zbelítova čp. 32.

čp. 61 Postavil v roce 1962 Josef Kotrba z čp. 32.

čp. 62 Bylo postaveno v roce 1964 jako nová požární zbrojnice s podkrovními místnostni pro veřejnou knihovnu a MNV.

čp. 63 Bylo postaveno na konci 60. a začátkem 70-tých let XX. století jako kulturní dům, s kancelářemi pro úřadovnu MNV v přízemí, nynější sídlo Obecního úřadu Zbelítov.

   Od sklonku šedesátých let XX. století do současnosti bylo postaveno mnoho dalších rodinných domů, převážně ve východní části obce směrem k Milevsku na bývalých obecních drahách. Zbelítov se tak za posledních 40 let rozrostl o 50 rodinných domů, další domy se staví, jiné plánují, takže se naše obec zvětšuje i v XXI. století a nejspíš bude rozšiřovat i do budoucna.

  • Počítadlo:
  • Přesný čas:
  • přesný čas